Tetsuji Ishizuka, bojovým jménem HIRYU se narodil 22.2.1948 a patří k nejstarším studentům Soke Hatsumiho a jako jeden z mála měl také tu možnost trénovat s Takamatsu Senseiem. S Hatsumi Senseiem trénuje od začátku šedesátých let kdy ve svých 17 letech potkal tehdy 34 letého Hatsumi Senseie, který byl v plném tréninku pod Takamatsu Senseiem a zrovna v období, kdy mu Takamatsu Sensei začínal předávat tituly Soke jednotlivých škol ( první z nich – Togakure ryu ninjutsu dostal v roce 1958).
Ishizuka Sensei má také své vlastní dojo v Noda v Japonsku, kousek od Honbu dojo a vede v něm své pravidelné tréninky. V současné době je v penzi. Je také čestný předseda tokijských hasičů ve výsluze. V roce 1990 se stal čestným členem organizace THE HIGHIEST FIREFIGHTER RECOGNITION AWARD a obdržel jejich nejvyšší ocenění.
Ishizuka Sensei má také velké zalíbení v havajské hudbě. Je členem skupiny havajské hudby s kterou koncertuje po celém Japonsku. Na mnoha jeho trénincích je možné tuto hudbu slyšet a musím přiznat, že dodává jeho tréninkům výbornou atmosféru plnou přátelství a relaxace.
V současné době patří k nejstarším a také k nejzkušenějším japonským shihanům. Z jeho generace byli a jsou součástí Bujinkanu pouze Oguri a Seno Sensei. Ze všem japonských shihanů a studentů měl k Hatsumimu vždy nejblíže. Soke Hatsumi Masaaki ho bral vždy jako svého syna. To je také důvod, proč Ishizuka Sensei pojmenoval své tři děti MAE, SAE a AKI – MA-SA-AKI.
Ishizuka sensei má také jako jediný od Hatsumi Senseie několik Menkyo Kaidenů jako například Kukishinden ryu, Shinden Fudo ryu, Togakure ryu a další. Je obdivuhodné, že své první Menkyo Kaiden školy Kukishiden ryu obdržel od Soke Hatsumiho už v červenci 1971 !!!!
Což bylo mimo jiné ještě v době, kdy Soke Hatsumi byl v plném tréninku pod Takamatsu Senseim !!!
Vzpomínky Ishizuki Senseie, prostřednictvím jeho vlastních slov.
Poprvé jsem se setkal s Hatsumi Senseiem na jaře 1964. Byl to rok kdy Tokio pořádalo olympiádu. Měl jsem vykloubené pravé rameno z utkání v Judo na střední škole. Proto jsem vyhledal Soke Hatsumiho, který byl v tu dobu vysoce uznávaný chiropraktik se specializací na kosti na klouby. Po tom co mě Soke Hatsumi ošetřil mě pozval k němu do dojo na trénink.
Ale já jsem měl před sebou důležité zkoušky na univerzitu, které pro mě byli velice důležité. Takže až když jsem prošel všemi těmito studijními překážkami navštívil jsem dojo Soke Hatsumiho a začal u něho trénovat. To bylo v únoru roku 1966. v tu dobu mi bylo 17 let.
Můj první dojem z mého prvního tréninku byl…….TYTO POHYBY JSOU EXTRÉMNĚ OBTÍŽNÉ !!!!
Trénoval jsme Kendo, Shorinji Kempo a Judo, ale tyto pohyby bylo kompletně odlišné……byly totiž absolutně přirozené !!! Ale pro mě to bylo jako kdybych poprvé v životě sedl na kolo. Tak těžké a přitom přirozené to bylo.
V tu dobu měl Hatsumi Sensei pouze několik studentů – z těch co chodili pravidelně to byl Oguri Sensei, Seno Sensei a Kobayashi Sensei ( v současné době správce zábavného parku v Noda ). Další pouze přicházeli a odcházeli. Trénink začínal čištěním věcí v dojo a čištěním dřevěné podlahy v dojo, které mělo okolo 8 tatami. Samozřejmě, že jsme také trénovali údery, kopy, hody, pády a kotouly. Ale protože nikdo z nás nebyl v těchto dovednostech dobrý, Soke Hatsumi častokrát přerušil trénink, poslal nás ven pro kladiva a my jsme museli opravit dřevěnou podlahu dojo. Opravovali jsme podlahu, přibíjeli jsme palubky na trámky a když bylo vše opravené…Soke Hatsumi zvolal…….OK, trénink může zase začít. Ale jelikož tyto opravy byly velice amatérské a jednotlivé palubky měly odlišnou tloušťku podlaha byla na mnoha místech velice hrbolatá – a my jsme měli velké štěstí, protože jsme nikdy nikdo neměl žádné zranění. Mimo jiné tam také často vyčuhovaly hřebíky…..
Soke Hatsumimu bylo 35 let a my jako studenti jsme byli také velmi mladí, prostě teenageři.
Z tohoto důvodu každý trénink byl extremně tvrdý.
Speciálně, když se Soke Hatsumi vrátil od Takamatsu Senseie. Potom byl trénink extremně tvrdý a náročný.
Soke Hatsumi často vzpomíná, že jeho nejstarší studenti byli jako „ vietnamská prasata“. A docela s ním musím souhlasit. Často používal hody, kdy měl své prsty vražené v mém nose nebo puse…..a samozřejmě to bylo extremně bolestivé. A když někdo zakřičel bolestí, Soke okamžitě zakřičel…….“ aspoň víš, že žiješ!“
Jednou před večerním tréninkem přišel Soke Hatsumi do dojo a říká…“ Dan-san ( to bylo jméno Dorona Navona, prvního dlouhodobého nejaponského studenta Soke Hatsumiho) dneska ti dám dárek, který si vezmeš zpátky do své země. Celý trénink Hatsumi sensei používal Dan-sana jako svého Ukeho a neuvěřitelně tvrdým způsobem s ním trénoval. Opravdu neuvěřitelně tvrdě. V životě jsem neviděl tak tvrdý trénink jako v tento den. I dnes …..po 45 letech se mi tento trénink vybavuje a stále tvrdím, že jsem v životě neviděl tak tvrdý trénink. Bylo to něco neskutečného, opravdu něco neskutečně tvrdého.
Když už se nebyl Dan-san schopný postavit zařval na Soke Hatsumiho….Ty jsi Démon !!! Sensei Ty jsi Démon !!! V ten moment jsme my všichni vybuchli smíchy.
Na těchto Sokeho trénincích jsme byli plní modřin a povrchových krvácení, ale jak tvrdě Soke trénoval nikdy nám neublížil a nikdy nikdo neměl vážné zranění jako zlomeninu, vykloubení atd.
A proto jsme si jistý, že není rozdíl mezi tím co jsme trénovali dříve a tím co trénujeme nyní.
Protože Soke stále ví co si může dovolit. Soke stále tvrdí „ Lidé, kteří si přivodí nějaké zranění pouze ukazují jak nešikovní dokáží být“ a já si myslím, že je to pravda.
Po dvou letech co jsem začal navštěvovat dojo Soke Hatsumiho přišel na trénink bývalý student karate, který studoval na Wasada universitě. Říkali jsme mu pan A. Jednoho dne mě Soke Hatsumi vyzval, abych s ním cvičil a mě nezbývalo než souhlasit. Pan A. provedl úder jako první. Provedl jsem horní blok z Ichinonji no kamae. Pan A. zavrčel a držel si ruku. Druhý úder už nepřišel. Řekl jsem si „ Co se děje ??? “ Jeho paže byla oteklá a nebyl schopný s ní pohnout. Proto ani nebyl důvod se ptát, proč neprovedl druhý úder.
Když jsem navštěvoval Sokeho dům byl plný rozličných zbraní. Byly tam luky, dlouhé zbraně zavěšené na stropě, yari, naginaty, foukačky, shuko a mnoho dalších zbraní. Byly tam také bedny plné svitků a starých dokumentů. Každé léto je Soke dával ven před dům, aby je vyvětral. V ten moment jsme měli tu možnost je vidět a prohlédnout si je. A my jsme si to opravdu užívali.
Také když jsme byli na trénincích bez energie, Soke vzal opravdový a ostrý meč a sekal na nás. Říkal nám „ skákat na délku jedno meče ( cca 90 cm ) je zbytečné“ musíš skákat na délku třech mečů“. Mysleli jsme si, že je to nemožné. Ale jednoho dne na nás Soke sekal opravdově a s celou svojí energií. Skákali jsem na délku třech mečů aniž bychom o tom přemýšleli.
Soke nám říkal „ vidíte, že to jde“.
Soke nás také učil Shinken gata – techniky opravdového boje. Porovnával opravdové bojové techniky a sportovní bojové techniky. A musím říci, že opravdu věděl jak to učit.
Na základě těchto mnohaletých zkušeností z tréninků pod vedením Hatsumi senseie se snažím veškeré mé dovednosti předávat dále mým studentům. Je pravda, že mé tréninky jsou tvrdé, ale je to velice důležité pro pochopení reakcí oponenta. Také dávám velký důraz na provedení základních technik, protože přesné a precizní provedení základních technik je důležité pro techniky pokročilé. Je také velice důležité mít komplexní znalosti veškerých technik Bujinkanu. Protože učitel, kterému dojde potřebný materiál k výuce dalších generací je špatným učitelem.
Pokud se někdo chce naučit ninjutsu, měl by hledat dobrého učitele, učitele se zdravým rozumem a dobrým úsudkem, který má dobré srdce a má v sobě tři elementy Ninjutsu: „Shin“ (srdce), „Gi“ (technika) a „Tai“ (tělo).
Ninjutsu učí vyhýbat se boji a vyhýbat se útoku. To je jeden z nejdůležitějších rysů tohoto umění. Cvičíme, aby se tyto incidenty nestaly a když se někdy stanou, nemáme jinou volbu a bojujeme. Ale záměr je předcházet boji a nedostat se do něj.
Já jsem měl to štěstí, že jsem se nikdy nemusel učit ninjutsu pro nutnost boje. Proto také tvrdím, že z širšího pohledu je ninjutsu velmi užitečné ve všech aspektech života.
Některé věci, které jsem se od Soke Hatsumiho naučil před čtyřiceti lety byly pro mě velmi těžké na pochopení, jednoduše proto, že jsem tehdy byl velmi mladý. Ale s léty přišla zralost a já jsem dosáhl porozumění. To neznamená, že teď rozumím všemu. Ale život je zde proto, abychom získávali zkušenosti.
A jak jsem již vysvětlil v předchozích řádcích…..BEZ ZKUŠENOSTÍ NENÍ POROZUMĚNÍ, BEZ POROZUMĚNÍ ZÁKLADNÍCH TECHNIK NENÍ TECHNIK POKROČILÝCH A PROTO JEN DÍKY TOMUTO PŘÍSTUPU TVRDÝM A PRECIZNÍM TRÉNINKEM MŮŽEME ZŮSTAT NAVŽDY MLADÍ !!!!!
Od Soke Hatsumi Masaaki obdržel titul Soke školy Gyokko Ryu Koshi jutsu a ve všech ostatních školách Menkyo Kaiden.
